|
|
Migrace a patogenita neurotropních helmintů
Pech, Václav ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Neurotropismus helmintů lze pozorovat v jejich mezihostitelích, paratenických a definitivních hostitelích. Tito helminti využívají nervovou soustavu k migraci tělem hostitele, mohou zde také dospívat a rozmnožovat se. Neurotropní helminty lze najít jak mezi motolicemi (Diplostomum baeri, D. phoxini, Ornithodiplostomum ptychocheilus, Trichobilharzia regenti) a tasemnicemi (Taenia multiceps, T. solium), tak hlísticemi (Angiostrongylus cantonensis, Elaphostrongylus cervi, Parelaphostronglus tenuis, Baylisascaris procyonis). Přítomnost těchto helmintů v NS způsobuje (často s podílem imunitního systému hostitele) neurologické či jiné patologické změny. Nakažení hostitelé pak často hynou. Někteří neurotropní helminti (A. cantonensis, B. procyonis, T. solium, T. multiceps) mohou nakazit i člověka.
|
|
|
Larvální toxokaróza a CNS
Bernardová, Nicol ; Chanová, Marta (vedoucí práce) ; Bulantová, Jana (oponent)
Toxocara spp. je obligátní endoparazitický červ trávicí soustavy psovitých a kočkovitých šelem. Během svého životního cyklu se larvy tohoto parazita mohou dostat i do člověka, v jehož tkáních enkapsulují. Způsobí-li přítomnost larev toxokary v těle klinické projevy, poté mluvíme o larvální toxokaróze. Tu lze rozdělit na několik forem, přičemž tato bakalářská práce se zaměřuje na neurotoxokarózu, která je zapříčiněna larvami toxokary v nervové soustavě. V práci jsou shrnuty základní informace o toxokaře, jejím životním cyklu a hostitelích a dále o jejím rozšíření ve světě (epidemiologie), diagnostice, modelových zvířatech a nakonec bližší zaměření na klinické projevy neurotoxokarózy. Klíčová slova: larvální toxokaróza, neurotoxokaróza, Toxocara canis, migrace, paratenický hostitel, definitivní hostitel
|
|
|
Interakce mezi motolicemi rodu Schistosoma a jejich hostiteli na úrovni metabolomu
Kurečka, Martin ; Kameník, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mikeš, Libor (oponent)
Motolice rodu Schistosoma jsou významní krevní parazité, kteří způsobují v tropických a subtropických zemích závažná chronická onemocnění savců včetně člověka. Léčba těchto onemocnění je problematická, a proto se stále hledají nové molekulární cíle pro vývoj vakcín a účinnějších léčiv. K tomuto účelu je nezbytným předpokladem lepší pochopení interakce mezi parazitem a hostitelem na molekulární úrovni. K porozumění těmto procesům může přispět kvalitativní i kvantitativní studium rozdílů v metabolismu zdravých a infikovaných jedinců pomocí metabolomiky. Práce je rešerší zaměřenou na nízkomolekulární látky v tkáních a tělních tekutinách hostitelů schistosom. Výběr metabolitů je omezen na ty, u kterých byla pozorována změna způsobená alespoň hypoteticky infekcí schistosomami a současně je mechanismus těchto změn v kontextu infekce znám nebo navržen. Součástí práce je také stručný přehled základních metod analytické chemie, které jsou v metabolomice nejčastěji využívány. Klíčová slova: Schistosoma spp; mezihostitel; definitivní hostitel; spektrometrie; metabolomika; nízkomolekulární látky
|
|
|
Interakce vajíček a miracidií Trichobilharzia regenti s nosní sliznicí kachen
Vlčková, Linda ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Trichobilharzia regenti je ptačí nazální schistosoma, která má v prvních dnech života v definitivním hostiteli afinitu k nervové soustavě. Larvální stadia migrují centrální nervovou soustavou a dostávají se až do nosní sliznice nakažených vrubozobých ptáků, kde dospívají a množí se. Této fázi infekce byla zatím věnována menší pozornost. Dospělé motolice se nacházejí v nosní sliznici zhruba od 13. do 24. dne po infekci. Během této životní fáze prolézají oblastí bohatě prokrvené pojivové tkáně a kladou vajíčka, jejichž přítomnost byla zatím zaznamenána pouze ve tkáni. Ve tkáni dochází také k vývoji a (na rozdíl lidských schistosom) líhnutí miracidia. Přítomnost parazita vyvolává zánět a tkáň je infiltrována imunitními buňkami. Pomocí základních histologických barvení byly popsány lymfocyty, granulocyty, makrofágy, plasmatické buňky a obří vícejaderné buňky. Tato práce je zaměřená na detailnější popis buněčné imunitní odpovědi a histopatologických změn tkáně, což bylo prováděno pomocí histologických barvení a za použití protilátkových a lektinových sond. Pomocí histologických barvení byli dospělí červi pozorováni častěji v lumenu cév, který obsahoval také zvýšená množství imunitních buněk oproti zdravým jedincům. Ve tkáni došlo k infiltraci velkého množství lymfocytů, kolem vajíček se ve shlucích...
|
|
|
Larvální toxokaróza a CNS
Bernardová, Nicol ; Chanová, Marta (vedoucí práce) ; Bulantová, Jana (oponent)
Toxocara spp. je obligátní endoparazitický červ trávicí soustavy psovitých a kočkovitých šelem. Během svého životního cyklu se larvy tohoto parazita mohou dostat i do člověka, v jehož tkáních enkapsulují. Způsobí-li přítomnost larev toxokary v těle klinické projevy, poté mluvíme o larvální toxokaróze. Tu lze rozdělit na několik forem, přičemž tato bakalářská práce se zaměřuje na neurotoxokarózu, která je zapříčiněna larvami toxokary v nervové soustavě. V práci jsou shrnuty základní informace o toxokaře, jejím životním cyklu a hostitelích a dále o jejím rozšíření ve světě (epidemiologie), diagnostice, modelových zvířatech a nakonec bližší zaměření na klinické projevy neurotoxokarózy. Klíčová slova: larvální toxokaróza, neurotoxokaróza, Toxocara canis, migrace, paratenický hostitel, definitivní hostitel
|
|
|
Morfologie vývojových stádií motolice Fascioloides magna a histopatologické změny u vybraných druhů definitivních hostitelů
Košťáková, Monika ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Hodová, Iveta (oponent)
Fascioloides magna je motolice původem ze Severní Ameriky, která je významným patogenem zejména u jelenovitých, přičemž může napadat i přežvýkavce chované pro hospodářské účely. Motolice jsou v definitivních hostitelích lokalizovány v jaterní tkáni, kde dokážou dlouhodobě přežívat a produkovat velké množství vajíček, které se žlučovody a střevem dostávají s trusem do vnějšího prostředí. Tato práce je zaměřena na morfologii jednotlivých vývojových stádií F. magna, o kterých se vyskytuje v literatuře doposud jen velmi omezené množství informací. V práci jsou srovnávány získané informace s literárními údaji týkajícími se blízce příbuzné motolici Fasciola hepatica. Histologickými, elektron mikroskopickými a dalšími metodami (fluorescenčním značením), byly pozorovány morfologické charakteristiky jednotlivých vývojových stádií. V práci jsou dále popsány patologické změny probíhající v jaterní tkáni definitivních hostitelů. Prostřednictvím výše uvedených metod byly rozšířeny dosavadní poznatky o morfologii F. magna, zejména o detaily povrchových struktur a rozmístění receptorových orgánů, z nichž některé byly u fascioloidních motolic popsány poprvé. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Perorální infekce ptáků a savců neuropatogenní motolicí Trichobilharzia regenti
Pech, Václav ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Blažová, Kateřina (oponent)
Migrace tělem nakaženého hostitele je důležitou částí životních cyklů motolic, vč. schistosom. Migrace ptačích i savčích druhů viscerálních schistosom je poměrně studované téma (Haas a Haeberlein, 2009), které se stalo ještě atraktivnějším po objevu T. regenti, schistosomy migrující nervovou soustavou nejen ptáků, ale i savců (Horák a kol., 1999). Diplomová práce se zabývá migrací schistosomul T. regenti a T. szidati v alimentárně infikovaných definitivních (kachny) a náhodných (myši) hostitelích. Tato práce navazuje na předchozí výzkum K. Blažové (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze), která se zabývala migrací T. regenti v definitivních hostitelích nakažených alimentárně cerkáriemi nebo hepatopankreaty infikovaných mezihostitelských plžů Radix lagotis. Na rozdíl od K. Blažové (nepublikováno), která prokázala migraci schistosomul T. regenti míchou a mozkem do nazální sliznice nakažených ptáků, se tato práce zaměřuje zejména na časnou fázi migrace v alimentárně nakažených kachnách a myších. Invaze jícnu cerkáriemi T. regenti in vitro není podmíněna sekrecí žlázových produktů vč. katepsinu B2 (TrCB2) do okolí. Aktivita TrCB2 proti hlavním složkám slizničního hlenu, mucinům, byla v této práci studována na substrátových gelech: katepsin B2 nebyl schopen muciny typu I a III degradovat. V...
|
|
|
Migrace a patogenita neurotropních helmintů
Pech, Václav ; Chanová, Marta (oponent) ; Horák, Petr (vedoucí práce)
Neurotropismus helmintů lze pozorovat v jejich mezihostitelích, paratenických a definitivních hostitelích. Tito helminti využívají nervovou soustavu k migraci tělem hostitele, mohou zde také dospívat a rozmnožovat se. Neurotropní helminty lze najít jak mezi motolicemi (Diplostomum baeri, D. phoxini, Ornithodiplostomum ptychocheilus, Trichobilharzia regenti) a tasemnicemi (Taenia multiceps, T. solium), tak hlísticemi (Angiostrongylus cantonensis, Elaphostrongylus cervi, Parelaphostronglus tenuis, Baylisascaris procyonis). Přítomnost těchto helmintů v NS způsobuje (často s podílem imunitního systému hostitele) neurologické či jiné patologické změny. Nakažení hostitelé pak často hynou. Někteří neurotropní helminti (A. cantonensis, B. procyonis, T. solium, T. multiceps) mohou nakazit i člověka.
|
host ::
RSS.